Hradec Králové

moderní město leží na soutoku řek Labe a Orlice.

 

Historie

Hradec Kralove

První zmínky sahají do doby předhistorické, kdy na současném území města byly obydleny některé části Hradce Králové. Město Hradec Králové pro svoji dobrou polohu bylo důležitým místem obchodu, leželo na obchodní cestě Praha – Krakow. Město získalo na významu za doby vládnutí Přemyslovců, kdy se Hradec Králové stal sídlem knížat Přemyslovců a zároveň s tím se stalo správním střediskem území severovýchodních Čech jež se rozprostíralo po obou stranách řeky Labe od města Dvůr Králové až k Pardubicím. Ve 12. století spadá pod spravní město Hradec Králové několik okrsků, které byly spojeny čtyřmi hrady, purkrabským soudem a arcijáhenstvím v celou provincii.

 

Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které nHradec Kralovea hradě žily jako vdovy.

Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původní městské fortifikace, vedené při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.

 

 

Ve 14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královský rychtář, městská rada a obecní starší. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. i Václav IV. V té době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Velký stavební ruch se vyvinul také v obou podměstích, v západním Pražském u Labe a ve východním Mýtském u Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely.

 Hradec Kralove, Bila vez

 

Během hustitské revoluce se město postavilo na stranu Jana Žižky, který byl také roku 1424 pochován v chrámu svatého Ducha. Během této doby se město Hradec Králové značně počeštilo a přišlo i o některé památky. Následně během let vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagelonského se opět Hradci dařilo zejména díky náklonosti krále Jiřího. Hradec se tak opět mohl pyšnit významným postavením mezi českými městy.

 

Období třicetileté války bylo pohromou pro město. Umístění císařské posádky, švédská okupace, příchod jezuitů, násilné nucení keHradec Kralove, Bila vez katolické víře - to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť.

 

V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno biskupství. Město nabylo barokní tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů. A tak na náměstí vyrostla monumentální stavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie s kolejí, biskupský palác, vznosná kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a v místech bývalého hradu kostel sv. Jana Nepomuckého.

 

K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro válku o rakouské dědictví a válku sedmiletou. Žalostný osud města dovršil požár roku 1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech pruští vetřelci. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační oblasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.

Germanizace, kterou přinesla vláda Josefa II., dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob Bohuslava Balbína a matematika Stanislava Vydry, kteří se oba v Hradci Králové narodili. V první polovině 19. století, v době českého národního obrození, se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Roku 1848 se i v Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval Josef Mánes. Bachův absolutismus sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta jsou opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě.

 Hradec Kralove, Labske nabrezi

Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem, a zvolen jeho první starosta Město usilovalo o dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem železnicí, později založilo cukrovar, strojírnu, plynárnu, záložnu a spořitelnu. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmy Antonín Petrof.

 

Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou, zbytky pevnosti, hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. Vleklé jednání odprodeje vojenských pevnostních objektů a pozemků skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Kulturní život se koncem století projevil v bohatém spolkovém životě. V 80. letech bylo postaveno Klicperovo divadlo, založeno muzeum, živý kulturní ruch byl i na hradeckém gymnaHradec Kralove, Byvala radnicesiu, jehož žákem byl v 60. letech Alois Jirásek a na počátku našeho století i Karel Čapek a Emil Vachek.

 

Starostou města byl r.1895 zvolen JUDr.František Ulrich, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole. V počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikají první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z Vídně a Prahy vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např.budova Obchodní akademie na nám.Svobody (dnes Universita Hradec Králové), Okresní dům v Palackého ul. (přístavba Grandhotelu) a mnohé další. Rok 1909 je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikají díla jako Městské muzeum (J.Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (J.Gočár), Labská elektrárna (F.Sander), Evangelický kostel v Nezvalově ul.(O.Liska) atd.

 

Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch.Josefa Gočára z let 1926-28, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující. Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila.Průmyslový rozvoj města pokračoval. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti.Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst salonu republiky.

 

Rozvoj města byl násilně přerušen 2. světovou válkou. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem bohužel v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové naštěstí nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působilo genium loci s předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavba s velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z tradičního obrazu města.

 

Dnes

 

Dnes je Hradec Králové přirozenou krajskou metropolí, dopravním uzlem, sídlem mnoha úřadů, státních institucí, bank a průmyslových podniků. Je také městem univerzitním. Je častým místem konání odborných kongresů a sympozií. Působí zde mnoho významných kulturních institucí, např. Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Galerie moderního umění, Filharmonie Hradec Králové, Muzeum východních Čech atd. Město se stalo známým rovněž mnoha hudebními festivaly s mezinárodní účastí jako např. Hip hop kem, Rock for people nebo mezinárodní jazzový festival. Hradec Králové je nejen městem kongresové turistiky, ale i výchozím místem zajímavých tras za pamětihodnostmi a přírodními krásami v okolí. Můžete tak navštívit mno hradů a zámků, vojenských pevností, ale také navštivit tak zajímavá místa jako je Adršpach, Broumovské stěny nebo Orlické hory či Krkonoše s nejvyšší horou České republiky Sněžka.

 

Poděkování: za laskavé přispění www.hradeckralove.org

 

Kam na výlet?

byli jste už na hradě Pecka v Podkrkonoší, kde si můžete prohlédnout zajímavou expozici černé kuchyně a sklepení?

Dovolená v ČR

Za poznáním, na výlet, Vaše dovolená v Česku. Čechy, jak je neznáte...